Ohlédnutí za rokem 2013
První týdny roku 2013 se nesly
ve znamení výprodeje amerického dolaru (USD) poté, co 12. prosince 2012
zvýšila americká Federální komise pro volný trh (FOMC) třetí, časově ani
objemově neomezené kolo kvantitativního uvolňování ve Spojených státech
z předcházejících 40 miliard USD měsíčně na 85 miliard USD. Nakupování
dluhopisů americkou centrální bankou pokračuje dodnes, a jak se
několikrát v průběhu roku potvrdilo, stále na finančních trzích hraje
jednu z nejdůležitějších rolí.
Obrat
trendu přišel v první polovině února, kdy se trhy začaly zaměřovat na
politické problémy a volby ve Španělsku a v Itálii, a posléze také na
relativně důležitější problémy finančního sektoru na Kypru. Prvotním
impulzem pro výprodej eura ale byla tisková konference šéfa Evropské
centrální banky (ECB) Maria Draghiho, kterou můžeme považovat za slovní
intervenci proti společné měně euro. Šéf ECB kritizoval vysokou hodnotu
eura, které se tehdy proti dolaru pohybovalo kolem hranice 1,3700.
Za
obrovským výprodejem evropské společné měny na konci února a v průběhu
března však stála situace na Kypru. Třetí největší a také třetí
nejlidnatější ostrov ve Středozemním moři je členem eurozóny od roku
2008. Ze systémového hlediska rozhodně není tato země nijak důležitá.
Zprávy o možné platební neschopnosti, spolu s tehdy poměrně reálnou
šancí, že by Kypr mohl eurozónu opustit, však znovu rozvířily debaty o
schopnosti společné měny přežít v dlouhodobém horizontu.
Kypr
nakonec získal 10miliardovou záchrannou půjčku, jejíž součástí byla
skoro 7% daň na vklady do 100 tisíc eur a téměř 10% daň na vklady nad
100 tisíc eur. Tato daň a také opatření, která zabránila výběru i
přesunu vkladů, byla v Evropě naprosto bezprecedentní, což srazilo
hodnotu EUR/USD až k hodnotě 1,2750.
Vývoj měnového páru EUR/USD v průběhu roku 2013:
Americkému
dolaru hrála do karet také zlepšující se ekonomická situace, která
značila nejenom to, že Spojené státy povedou ozdravení globální
ekonomiky, ale také to, že americká centrální banka (Fed) bude jednou z
prvních centrálních bank, které učiní první kroky ke znormalizování
monetární politiky. Bohužel, jak se ukázalo později, tento odhad vývoje
byl příliš optimistický.
Dalším důležitým datem byl 4. duben. Ten
den totiž zasedala centrální banka Japonska (BOJ – Bank of Japan) a
také ECB. BOJ oznámila velmi agresivní uvolňování monetární politiky,
které má za cíl zdvojnásobit objem dluhopisů a cenných papírů, které BOJ
drží ve svém portfoliu ve snaze podpořit ekonomiku a zvýšit inflaci,
která se pohybuje na velmi nízkých hodnotách již mnoho let. Japonský jen
(JPY) ten den prudce oslabil proti všem měnám. Například pár EUR/JPY
vzrostl o více než 500 pipů.
Významné oslabování JPY začalo už v
listopadu 2012 a pokračovalo prakticky bez přerušení až do května 2013.
Měnový pár USD/JPY za tu dobu vzrostl z hodnoty kolem 82,00 až k hodnotě
necelých 104,00, což značí oslabení JPY o více než 25 %.
Vývoj
měnového páru USD/JPY a japonského akciového indexu Nikkei 225.
Všimněte si extrémně vysoké pozitivní korelace (to značí negativní
korelaci mezi JPY a Nikkei):
Tentýž
den ECB sice ponechala základní úrokovou sazbu beze změny, oznámila
však, že je připravena podniknout další podpůrná opatření s cílem
posílit ekonomickou situaci a udržet eurozónu pohromadě. Euro obrátilo
downtrend a začalo proti USD růst. Až na několikadenní retracement na
začátku května pokračoval tento růst až do poloviny června k hodnotě
1,3416.
O obrat a obrovské posílení amerického dolaru se postaral
19. června šéf amerického Fedu Ben Bernanke, který nečekaně oznámil, že
pokud by se vyvíjela ekonomická situace stejným tempem, Fed by mohl
začít omezovat nákupy dluhopisů z třetí vlny kvantitativního uvolňování
(QE3) již v září s tím, že v polovině roku 2014 by mohlo dojít k úplnému
ukončení QE3. Protože trh tak optimistický odhad vývoje nečekal,
volatilita se prudce zvýšila a USD začal růst prakticky proti všem
měnám. V průběhu dalších dvou týdnů měnový pár EUR/USD ztratil necelých
700 pipů.
O další zvrat se opět postaral Fed. Nikoliv však přímo,
ale prostřednictvím zápisu ze zasedání FOMC, který byl publikován 10.
července. V něm vyšlo najevo, že Fed není zdaleka jednotný v otázce
omezování pokračujícího uvolňování a že mnozí členové považovali
omezování za vhodné, pouze pokud dojde ke zlepšení situace na trhu
práce. Osud USD zpečetil o pár hodin později ve svém proslovu sám Ben
Bernanke, který řekl, že klesající míra nezaměstnanosti zlehčuje
závažnost situace na pracovním trhu a že mandát Fedu spíše argumentuje
pro pokračující uvolňování. Měnový pár EUR/USD v reakci během několika
málo hodin posílil o 400 pipů, což je pohyb, který na tomto měnovém páru
není příliš častý.
Zářijové zasedání Fedu, kdy většina účastníků
trhu očekávala výše zmíněné omezení nákupů dluhopisů, sloužilo jako
další impuls pro rozhýbání trhů. Protože jsme se žádného omezení
uvolňování nedočkali a Fed navíc oznámil, že bude i nadále do systému
pumpovat obrovské množství peněz, USD se dostal opět pod tlak a
oslaboval až do konce září. Politikaření, které ve Spojených státech v
říjnu způsobilo 16denní uzavření federálních úřadů a které bylo zároveň
třetím nejdelším takovým uzavřením v americké historii, optimismu býkům
na USD moc nedodalo.
Vývoj dolarového indexu USDX v průběhu roku 2013:
Dolarový index USDX je tvořen 57.6 % EUR. Proto nepřekvapí poměrně vysoká, negativní korelace s měnovým párem EUR/USD.
O
další obrat a dramatický výprodej eura se postarala výrazně nižší
inflace v eurozóně na konci října. Euro oslabilo prakticky proti všem
měnám, protože trhy začaly očekávat možnost snížení základní úrokové
sazby ECB. K tomuto kroku skutečně došlo, a to hned další týden. Sedmého
listopadu ECB snížila základní sazbu o 25 bazických bodů na 0,25 % a
euro znovu prudce oslabilo.
Tentokrát však ne proti všem měnám.
Výjimkou byla česká koruna (CZK), která stejný den po intervenci České
národní banky (ČNB) oslabila proti euru skoro o 6 % na hodnotu blízko
27,00. Po zbytek listopadu a v první polovině prosince euro posilovalo, a
to překvapivě i po pozitivních zprávách ze Spojených států.
Posledním
důležitým datem, které zmíním, byl 18. prosinec, kdy po měsících
spekulací Fed oznámil snížení objemu QE3 o 10 miliard USD. Nově tedy
bude Fed pumpovat do ekonomiky „
pouze“
75 miliard USD měsíčně. Na tuto zprávu reagoval USD pozitivně a po
zbytek týdne rostl. Lze očekávat, že vývoj americké ekonomiky, která v
porovnání s vývojem v eurozóně vykazuje solidnější výsledky, spolu s
očekáváním dalšího postupného omezování až do úplného zastavení QE3 bude
USD podporovat. Ve střednědobém horizontu by to mělo zabránit větším
výprodejům USD.
Za zmínku také stojí pád některých komodit,
zvláště pak drahých kovů a komoditních dolarů (australského dolaru AUD,
novozélandského dolaru NZD a kanadského dolaru CAD). Zatímco NZD byl
schopen vymazat skoro veškeré ztráty a pravděpodobně uzavře rok velmi
blízko letošních otevíracích hodnot, AUD a CAD byly pod tlakem prakticky
celý rok.
Zlato uzavře poprvé po třinácti letech rok se
ztrátou. Otevírací hodnotou roku 2013 bylo 1675 za trojskou unci. V
současné době se žlutý kov pohybuje těsně nad hranicí 1200, což značí
ztrátu více než 25 %.
Vývoj ceny zlata a měnového páru AUD/USD:
Začátkem
ledna připravím článek s kompletním výhledem pro rok 2014, kde si
představíme možné scénáře forexových trhů v novém roce.
Přeji všem čtenářům krásné svátky a úspěšný rok 2014.
Patrik Urban
Tým FXstreet.cz
Posts
